fbpx

Vladimír Dlouhý

OECD je skvělá Organizace, potenciál má však ještě větší!

V uplynulých letech se OECD stala velmi respektovanou institucí, zvýšila svůj vliv a dosah v globálním měřítku a dosáhla mnoha významných cílů. Nicméně, dnešní složitá doba vystavuje postavení a význam OECD obtížným zkouškám.

Mým cílem je v těchto zkouškách uspět a potvrdit skutečnou sílu a cenu Organizace. Chci stavět na jejích úspěších a pokračovat v práci tak, aby OECD prohloubila přínosy pro členské země, posilovala své globální postavení a zvyšovala svoji schopnost čelit rostoucím výzvám a odpovědným způsobem reagovat na rychle se měnící svět.

Jsem přesvědčen, že moje jedinečné zkušenosti a mé znalosti a schopnosti mohou zásadně přispět k zajištění těchto cílů a že pod mým vedením OECD bude vnímána jako moderní a významná mezinárodní organizace, která si je vědoma svých kořenů a podporuje všechny členské země.

Kandidát České republiky na pozici Generálního tajemníka OECD

Na konci loňského roku jsem byl osloven Ministerstvem zahraničních věcí ČR, zda bych přijal možnou kandidaturu na pozici generálního tajemníka Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) pro období let 2021-2026. Po delší úvaze jsem tuto nabídku přijal a cítím se poctěn tím, že vláda skutečně moji kandidaturu schválila.

Česká republika se stala členem OECD v roce 1995 jako první země střední a východní Evropy. V té době naše země ještě procházela významnými sociálními a ekonomickými změnami. Jako československý místopředseda vlády a ministr hospodářství a později jako ministr průmyslu a obchodu České republiky jsem byl členem týmu, který během tohoto obtížného období prováděl zásadní hospodářské reformy. 

Úspěšný přechod od centrálního plánování k tržní ekonomice byl velkým úspěchem a jsem přesvědčen, že mohu těchto zkušeností využít i v pozici generálního tajemníka OECD v době, kdy je nutno reagovat na důsledky pandemie COVID-19.

Koronavirová krize a její velmi tvrdé sociálně-ekonomické důsledky představují dosud téměř nepoznané výzvy, které naléhavě vyžadují řešení. To bude bezpochyby znamenat hluboké a místy i trvalé změny v globální ekonomice. Je zřejmé, že stávající ekonomické i podnikatelské modely se trvale změní. Aby OECD obhájila svou roli organizace, ovlivňující a do jisté míry i určující světová i národní ekonomická pravidla, musí využít veškeré své znalosti a kapacity k podpoře restartu a obnově globální ekonomiky.

Česká republika letos slaví 25. výročí vstupu do OECD. Naše země úspěšně završila ekonomickou transformace a stala se otevřenou, exportně orientovanou, průmyslově rozvinutou ekonomikou, když kromě jiného využila neocenitelné zkušenosti a doporučení ze strany OECD. V průběhu tohoto náročného procesu nabyla ČR mnohé pozitivní i negativní zkušenosti, které by pomohly OECD formovat nové hospodářsko-politické nástroje a nová doporučení, relevantní pro současnou situaci. Naše, česká zkušenost se vstupem do OECD a následné členství je tak skvělým příkladem vzájemně pozitivních přínosů pro obě strany.

Uplynulých 25 let věcné a přínosné spolupráce, založené na principu vzájemné rovnosti členských zemí, umožnila České republice lépe OECD poznat a současně získat cenné poznatky, jak by Organizace mohla efektivněji sloužit zájmům svých členů a plnit své základní poslání tak, jak je to vyjádřena v zakládací Úmluvě o OECD – „OECD Convention“.

Dnes, jako kandidát na funkci generálního tajemníka OECD v těchto složitých časech, jsem připraven dát k dispozici veškeré své zkušenosti, znalosti a schopnosti ve prospěch OECD, členským zemím, ale i ve prospěch dalšího rozvoje světové ekonomiky.

 

 

 

Strategické priority pro období 2021–2026

1. Zdůraznění základního poslání OECD s respektováním role členských zemí

2. Další posílení strategického postavení OECD ve světovém měřítku.

3. Zvýšení kvality a efektivnosti vnitřní správy a řízení OECD

1. Zdůraznění základního poslání OECD s respektováním role členských zemí

Základní poslání OECD, zakotvené v Úmluvě o OECD, se i prizmatem roku 2020 prokazuje jako stále platné a relevantní. Při stávajícím vývoji světové ekonomiky, při existujících turbulencích a nejistotách – či dokonce právě kvůli těmto skutečnostem – považuji za zásadní, aby OECD znovu potvrdila svoji základní roli instituce, zaměřené především na ekonomické problémy dnešního světa, při respektování horizontální spolupráce mezi členskými zeměmi a těžící z multidisciplinárního přístupu.

Vynaložím maximální úsilí k tomu, aby práce celé OECD byla založena na konsensuálním rozhodování, na vzájemné výměně znalostí i na nejlepších praktických zkušenostech, stejně tak jako na mechanismech vzájemného posuzování problémů všemi členskými zeměmi. Tyto principy zajistí, že činnost OECD povede k objektivním a nezávislým hospodářsko-politickým doporučením, založeným na reálné skutečnosti a reálných datech tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího přínosu Organizace pro všechny členské země. Navíc takový přístup podpoří hlubší angažovanost členských zemí na činnosti OECD a prohloubí jejich přímý vliv na význam, kvalitu a praktický dopad výsledků práce Organizace.

Jsem přesvědčen, že při realizaci svého základního poslání se OECD musí soustředit na omezený počet hlavních priorit. Taková koncentrace na hlavní problémy představuje nejefektivnější cestu mezi úskalími dnešní krize. V tomto směru tak musí OECD zůstat věrna svým základním hodnotám. Nicméně, současně jsem přesvědčen o nutnosti pružného přístupu při předvídání a reagování na nové výzvy jako digitální transformace včetně problémů digitální daně, dnešní pandemie, ekonomické dopady stárnutí populace členských zemí či dopady klimatické změny. V nedávné i hlubší minulosti najdeme mnoho příkladů včasné a mimořádně kvalitní reakce OECD na potřeby členských zemí. Nedávno spuštěná webová platforma OECD COVID-19 Hub, která v podstatě on-line sleduje vývoj pandemie COVID-19 i reakce jednotlivých vlád a současně nabízí řadu odborných analýz i příkladů dobré praxe v řešení dopadů koronavirové krize, je tím nejlepším příkladem.

Pandemie nás postavila do situace, se kterou nikdo z nás nemá zkušenosti a já se nemohu ubránit srovnání s problematikou ekonomické reformy centrálně plánovaných ekonomik počátkem 90. let minulého století. Tehdy jsme rovněž stáli před problémy, které nikdo před námi neřešil, a já jsem připraven využít veškerých svých zkušeností i z té doby k boji za zmírnění ekonomických i sociálních dopadů COVID-19 a za rychlé obnovení robustního ekonomického růstu.

Jako bývalý ministr průmyslu a obchodu se domnívám, že zásadním problémem je zátěž, která v důsledku pandemie dopadla na světový obchod. Jde o sektor ekonomiky, který byl pandemickou krizí nejvíce zasažen. Nicméně právě restart mezinárodního obchodu bude hrát jednu z nejvýznamnějších rolí při globálním hospodářském oživení. Z tohoto důvodu jsem připraven věnovat mimořádnou pozornost tomu, jak bude OECD předvídat a analyzovat opatření a hospodářsko-politické kroky, směřující k udržení a prohloubení obchodních toků, ke snižování obchodních překážek a k zajištění rovných obchodních podmínek pro všechny.

Budu-li vybrán do funkce generálního tajemníka, zasadím se rovněž o to, aby se OECD i nadále soustředila na standardy a postupy transparentní mezinárodní daňové politiky, na boj s korupcí v globálním měřítku, na zvýšení produktivity, na inkluzivní ekonomický růst a na odpovědnou správu a využití přírodních zdrojů.

2. Další posílení strategického postavení OECD ve světovém měřítku

OECD musí výrazněji přispívat k růstu a rozvoji globální ekonomiky. Dosavadní výsledky činnosti OECD, jako Protikorupční úmluva (Anti-Bribery Convention), Mulitilaterální úmluva o implementaci opatření daňových dohod směřujících k zamezení eroze daňových základů a přesunu zisků (Multilateral Convention to Implement Tax Treaty Measures to Prevent Base Erosion and Profit Shifting – BEPS) či Deklarace OECD o mezinárodních investicích a nadnárodních podnicích (OECD Declaration on International Investment and Multinational Enterprises), jsou dobrými příklady takových příspěvků OECD a globálního vlivu Organizace.

V tomto rámci jsem připraven udržovat a dále rozvíjet intenzivní spolupráci OECD s nejvýznamnějšími nečlenskými světovými ekonomikami (Klíčoví partneři) i dalšími nečlenskými zeměmi, a to s cílem přiblížit je ke standardům Organizace.  Důležité bude i posílení vztahů s významnými mezinárodními uskupeními (např. se skupinou G 20) a s institucemi včetně systému OSN s důrazem na výhody plynoucí z multilaterální spolupráce.

Svoji práci zamýšlím postavit na minulých výsledcích a úspěších OECD a na dalším rozvoji celosvětových vztahů Organizace, založených na vzájemné výhodnosti, reciprocitě a šíření nejlepších praktických zkušeností. Dodržování základních hodnot a standardů OECD považuji v současné době za ještě důležitější, než tomu bylo v minulosti.

Jsem si rovněž velmi dobře vědom toho, že po mnoho let diskuze mezi členskými zeměmi ohledně rozšíření Organizace nevedly k jednoznačným závěrům. Podle mého názoru musí být tento významný problém okamžitě zařazen do agendy nového generálního tajemníka. Spolu se členskými zeměmi jsem připraven se této otázce patřičně věnovat a hledat možný a vzájemně přijatelný přístup k jejímu řešení.

3. Zvýšení kvality a efektivnosti vnitřní správy a řízení OECD

Nový generální tajemník OECD musí jistě být silná vůdčí osobnost. OECD však vždy byla a je institucí, jejímž motorem jsou členské země a tento princip musí plně respektovat i její nejvyšší vedení.  Členské země OECD představují nejvyspělejší a nejrozvinutější ekonomiky světa a jejich zkušenosti jsou největším kapitálem Organizace. Členské země musí hrát zásadní roli při strategickém plánování i určování priorit a podílet se na realizaci klíčových manažerských rozhodnutí. Bude-li mi dána důvěra, v pozici generálního tajemníka zajistím, aby sekretariát OECD pečlivě naslouchal členským zemím, respektoval jejich názory a požadavky a odrážel zájmy a priority v souladu s rozpočtem a programem práce Organizace. Je povinností OECD zajistit, aby veškerá činnost Organizace byla vždy relevantní a užitečná pro členské země.

Konsensus je základní pravidlo rozhodování v OECD a jako takový musí být nadále důsledně respektován, aby zajistil odpovídající zapojení členských zemí při řízení Organizace. Přikládám proto mimořádný význam podpůrné roli generálního tajemníka, jehož úkolem je konstruktivně napomáhat diskuzi a usilovat o zajištění konsensu mezi členskými zeměmi.

Vysoce kvalifikované a různorodé lidské zdroje představují jeden z klíčových předpokladů pro efektivní fungování Organizace. Jsem připraven vytvářet a prosazovat personální politiku s cílem přilákat, zachovat a dále rozvíjet ty nejlepší talenty tak, aby práce Organizace byla na nejvyšší úrovni. To kromě jiného znamená transparentní, spravedlivé a odpovědné řízení lidských zdrojů Organizace, motivování zaměstnanců, aby pracovali jako důvěryhodné a produktivní týmy, a v neposlední řadě horizontální propojení jednotlivých pracovních týmů napomáhající překonat resortismus. Při řízení lidských zdrojů považuji za nutné hledat přirozenou rovnováhu mezi zaměstnanci, jež by Organizaci umožnila dobře reagovat na požadavky ohledně nových schopností a profesí a současně udržela kontinuitu činnosti i stabilitu velmi kompetentních pracovních kolektivů. Jsem přesvědčen, že více musí být učiněno pro zlepšení národní různorodosti zaměstnanců a zvýšení počtu pracovníků z dosud málo zastoupených zemí, pro posílení genderové rovnováhy na vysokých manažerských pozicích a k prohloubení schopností zaměstnanců komunikovat oběma oficiálními jazyky.

Před OECD stojí mimořádně obtížné rozhodování o rozpočtu a programu práce Organizace pro období let 2021-22, komplikované současnou pandemickou krizí. Zamýšlím zvýšit transparentnost a efektivnost rozpočtového procesu OECD, výrazně zlepšit rozpočtovou odpovědnost, zajistit nákladovou efektivitu. Hodlám rovněž udržovat pravidelný a otevřený dialog s členskými zeměmi o rozpočtových otázkách a vyhnout se možná nejsnazším, avšak potenciálně rizikovým uniformním řešením jako jsou plošné rozpočtové škrty, prováděné bez důkladného posouzení založeného na jasně definovaných prioritách.

Při hledání cest ke zlepšení efektivního řízení Organizace hodlám využít existujících synergií uvnitř Organizace, prohloubit spolupráci mezi jednotlivými odbornými výbory a překlenout dosavadní mezery v komunikaci mezi jednotlivými týmy. Tento přístup je OECD úspěšně využit v případě horizontálních projektů; tato efektivní forma řešení průřezových úkolů by měla pokračovat i v budoucnu.