Ministr zemědělství Zdeněk Nekula chce prověřit, zda obchodníci v Česku nezdražují víc, než je nutné. Avizoval proto, že situaci prověří. Měl by podle vás stát do cen takto zasahovat, nebo je to záležitost trhu?
Názor ekonoma je, že by do toho zasahovat neměl. Kdybych byl ale politikem, který sleduje, že inflace vede k výraznému zhoršení sociálního postavení některých skupin obyvatelstva a zároveň vláda naráží na limity rozpočtu, které jí brání pomáhat víc, musel bych se zamyslet. Minimálně bych se například sešel s představiteli Svazu obchodu a cestovního ruchu. Mnoho bych si od toho ale nesliboval. Inflace u nás je vyšší než v řadě jiných zemí, což na počátku bylo dáno kombinací důsledků uvolněné měnové politiky a externích vlivů energetické krize, dnes je to ale o očekáváních. A ta jsou u nás pořád vysoká.
Ti, kterým to trh dovolí, přenášejí objektivně vyšší náklady za energie plus očekávání do cen svých produktů a služeb tak vysoko, dokud nezačne klesat poptávka. Nelíbí se nám to, různé vlády se v různých inflačních obdobích snažily o kontrolu marží, ale nikdy s velkým úspěchem. Zdá se mi lepší výrazněji stimulovat úspory energií, protože to sníží ta očekávání. Samozřejmě dříve nebo později lidé přestanou vysoké ceny akceptovat a inflace zpomalí. To má však velké politické riziko – lidé často přestanou kupovat, protože si to prostě nebudou moct dovolit, a na sociální napětí je pak zaděláno.
Podle průzkumu komory nejvíce zdražovaly velké firmy. Ty malé buď jen velmi málo, nebo vůbec. Čím to je?
Tyto firmy mají větší prostor pro zdražování. Malí výrobci často čelí obrovské konkurenci, kdežto větší výrobci, nemluvě o řetězcích, mají velmi silné postavení na trhu a je jich relativně málo. Vědí o sobě, reagují na sebe a navíc prodávají zboží, které si každý musí koupit.
Velkým tématem poslední doby je nezvykle silná koruna. Jak to, že exportéři nejsou víc slyšet?
Koruna je skutečně nezvykle silná a exportéři – zatím – protestují méně, než bych čekal. Řada z nich už účtuje v eurech, mají i eurové příjmy, a i když přijetí eura není na stole, dnešní vysoký rozdíl mezi sazbami Evropské centrální banky a České národní banky povede k hlubší euroizaci české ekonomiky.
Kde by podle vás kurz koruny měl být?
Kurz koruny by měl odpovídat tomu, jak roste ekonomika a jak se přibližuje vyspělým zahraničním ekonomikám. Vzhledem k tomu, že tato konvergence jde nyní velmi pomalu, měl by kurz být někde nad 24 korunami za euro, a to ještě nějakou dobu. Nám to tak vyšlo i z modelu, ale vůbec netvrdím, že to tak v následujících měsících opravdu bude, těch dalších vlivů je mnoho.
V prognóze komora upozorňuje na nepříznivý demografický vývoj české populace, na trhu práce budou chybět lidé. I proto vláda zjednodušila zaměstnávání kvalifikovaných cizinců. Neměla by totéž udělat u dělníků?
Aktuální krok vlády vůči zaměstnávání expertů z ciziny je rozhodně dobře, omezující požadavky totiž byly někdy až absurdní. Je ale třeba pohlídat, aby se zamezilo situacím, kdy by se například za IT experta vydával někdo, kdo vlastně žádnou kvalifikaci nemá. To už je ale hodně i na samotných firmách.
Zároveň je pravda, že by pomohlo, kdyby stát zjednodušil příchod také dělnickým profesím. V českém průmyslu je totiž právě největší nedostatek kvalifikovaných dělníků, které je zároveň do České republiky nejtěžší dostat.
Proč je to tak těžké?
Na základě dat, která máme k dispozici, se zdá, že do Česka míří lidé, kteří přišli pracovat hlavně proto, aby si vydělali, a proto berou jakoukoli práci. Navíc už to není tak, že by dělníkem mohl být v podstatě kdokoli. Řada dělnických profesí vyžaduje určité školení, specifické znalosti, není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Z vaší prognózy také vyplynulo, že průměrná inflace za příští rok bude kolem tří procent. To je stále procento nad cílem České národní banky. Neměl by se tedy inflační cíl posunout?
Jsem přesvědčen, že by k navýšení inflačního cíle na tři procenta dojít mělo. Nelíbí se mi totiž velká mezera mezi inflačním cílem a inflačními očekáváními.
Ostatně řada centrálních bank si jako inflační cíl stanovila tři procenta, přičemž v minulosti to platilo i pro Česko. Je třeba si uvědomit, že energie budou dražší dlouhodobě a platit to bude i pro některé další položky. Tak proč bychom neměli mít také vyšší inflační cíl?
Možná by posunutí inflačního cíle ještě podnítilo inflační očekávání domácností.
Inflační očekávání ale už jsou velmi vysoko. Můj názor na tuto otázku je konzistentní delší dobu. Za mě by se inflační cíl zvýšit měl.