Z projevů na klimatické konferenci v Glasgowě bylo zřejmé, že pro účastníky to tak může, nebo dokonce musí být. Skutečnost bude jiná. Především nejde jen o klima, ale o regulaci života známou pod zkratkou CSG (Climate, Social, Governance). Ta upravuje i společenské vztahy (například respekt k právům menšin) a řízení podniků (například neobchodovat s partnery, kteří škodí klimatu, využívají dětskou práci…). V blízké budoucnosti však přinese jen krev, pot a slzy.
RŮST CEN
Politika CSG vyústí v šok na nabídkové straně ekonomiky a ve zvýšení cen. Dekarbonizace už teď vede k růstu cen energií a to se prohloubí, jak obnovitelné zdroje nebudou stíhat nahrazovat ty fosilní.
Omezení obchodu a investic z CSG důvodů povede ke snaze vyrábět v Evropě, což sice posílí pracovní příležitosti, ale opět vše zdraží. Výsledkem bude inflace a centrální banky zatáhnou za růstovou brzdu, jak nám to již předvedla ČNB.
Ani v delším období nás nečekají světlé zítřky. V reakci na růst cen se zřejmě zvýší investice do nových technologií, výzkumu, digitalizace a zelených energetických zdrojů. V hodně dlouhém horizontu z toho snad budeme profitovat všichni, v následujících dvaceti letech to však bude na úkor spotřebitelů. Současně uvidíme negativní dopad na stabilitu veřejných financí, neboť každá země bude muset mohutně podpořit příjmově slabší část svých obyvatel.
PŘEROZDĚLENÍ BOHATSTVÍ
Paní Ursule odpovíme, že Green Deal a CSG povedou k růstu jen až v hodně dlouhém období, možná, a že dobře se bude mít jen někdo.
Proč možná? Protože ještě ani nevíme, zda během následujících zhruba 30 let vskutku zavedeme nové technologie, které nás dovedou k dekarbonizaci a současně zamezí poklesu příjmů. Vždyť řada z nich je teprve ve stadiu základního výzkumu!
A proč se bude mít dobře jen někdo? Boj s klimatickou změnou a CSG přinesou obrovské globální přerozdělení bohatství. Zvítězí ti, kteří mají díky své poloze větší potenciál v OZE a historicky příznivou strukturu ekonomiky. A také ti, jejichž společnost není svázána přílišnou regulací, je dynamická, a hlavně vzdělaná. Poražení budou všichni ostatní.
Poučné je srovnání s průmyslovou revolucí 19. století. Tehdy vítězili ti, kteří disponovali uhlím a železnou rudou, pohybovali se ve světě volné tržní ekonomiky a měli nejlepší technické vzdělávání vychovávající geniální vynálezce a špičkové inženýry. Dnes Evropa disponuje jen několika oblastmi s potenciálem pro využití OZE a jen málo skutečně špičkovými univerzitami. Hlavně už téměř nemá tržní ekonomiku. Má silně regulovanou ekonomiku podle principů CSG, ekonomiku zaplevelenou dotacemi.
VZEPŘEME SE NESMYSLŮM
Česku hrozí, že zůstane mezi poraženými. Máme malý potenciál pro OZE, energetiku postavenou na uhlí a velký podíl průmyslu. Klimatická změna je skutečnou hrozbou, musíme se však vzepřít nesmyslům.
Chceme zůstat energeticky soběstační.
Postavíme si další jaderný zdroj a ještě dlouho budeme využívat plyn. Udržujme nutné záložní kapacity, bude-li to nutné, i uhelné. A podporujme ze všech sil OZE, pokud to bude dávat smysl.
Podporujme také všechny moderní technologie, ale zase s rozumem.
Představa, že zachováme dnešní strukturu ekonomiky, jen ji ozeleníme a zdigitalizujeme, nestačí. Ani automobilový průmysl nás dlouhodobě nespasí. Budoucí hospodářský růst leží v nejmodernějších digitálních technologiích. Rozhodující bude, jak využijeme ekonomický a podnikatelský potenciál e-commerce, umělé inteligence, digitální ekonomie, kybernetické bezpečnosti, fintech, blockchain a podobně.
Klimatická politika také nesmí znamenat rezignaci na další hospodářský růst ve střední Evropě.
Od roku 1989 dlužíme našim lidem splnění jejich snu, nejen demokratizaci společnosti po totalitě, ale také srovnání životní úrovně se západními sousedy.