Podniky by v dnešní těžké situaci ohledně energií uvítaly především více informací. „Z našeho průzkumu vyšlo, že 29 procent podniků by se úplné odstavení plynu dotklo fatálně,“ říká v rozhovoru pro MF DNES šéf Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
* Provoz plynovodu Nord Stream 1 byl sice minulý týden částečně obnoven, ale přesto nemáme vyhráno. Bojí se firmy, že plyn přestane téct?
Mezi naší členskou základnou si děláme průzkumy. Poslední probíhal na konci června a začátkem července. Jedna třetina respondentů ze zhruba tisícovky firem odpověděla, že výpadek plynu by pro ně měl velmi závažné důsledky. A to i v případě, že by o tom věděly s půlročním předstihem. Technologicky se na to zkrátka nedá rozumně připravit, musely by za velkých investic přejít na jiné zdroje energie. Druhá věc je, že firmy nemají patřičné informace. Nemile nás překvapilo, že 63 až 65 procent firem říká, že v současné době nemají dostatečné informace, jak regulace ze strany státu probíhá, nebo spíše bude probíhat.
* V čem konkrétně jim informace chybějí?
Nevědí například, do jakého regulačního stupně jejich podnikání spadá. Je to dané tím, že v novodobé historii Česká republika takovou situaci ještě nezažila. Další věc je, že by se měli nějak podchytit podnikatelé, kterých se nedostatek plynu týká nejvíce. Z jednání s ministerstvem průmyslu a obchodu vyplynulo, že některé podniky mají možnosti, jak se s nedostatkem plynu vypořádat. Platí ale, že část firem se připravit nemůže. Taková situace tu zkrátka nikdy nebyla a firmy potřebují více informací.
* Kterých podniků se případná odstávka plynu dotkne nejvíce?
V tomto ohledu jsou dva typy firem. První skupina jsou ty, kde se z technologických důvodů plyn mimořádně hodně využívá. Typicky jde například o sklárny nebo pekárny. Druhým typem jsou pak firmy s obrovskými prostory, které v chladném počasí musí vytápět. Typově je to výroba tepla, pohon strojů, výhřev pecí, plynové vysoušení. Velmi se nedostatek plynu nebo jeho vysoká cena dotkne i zemědělství, zejména živočišné výroby.
* Budou takové firmy krachovat?
Z našeho průzkumu vyšlo, že 29 procent podniků by se úplné odstavení plynu dotklo fatálně. Přičemž to nutně neznamená, že zcela skončí. Tento nejčernější scénář se dle našich dat týká 18 až 20 procent. Pro další podniky by to představovalo finanční i technologickou škodu. Takový podnik by totiž musel ze dne na den zastavit například celou pec. Obnovení výroby je pak poměrně náročné.
* Je toto řešitelné?
Existuje firma, která nabízí náhradní řešení v oblasti fotovoltaiky. Tato firma umí tam, kde je to možné, velmi rychle tato zařízení nainstalovat a zároveň nabídne dodávku elektřiny za určitě nižší cenu, než je nabídka velkých distribučních společností. Je tam ale riziko, že se podnik zaváže k placení dané částky třeba na dvacet let. Cena však může během let zase klesnout a odběratel přitom bude muset dodavateli stále platit dohodnutou částku. Dále se některé sklárny snaží přejít na elektřinu, ale je to obtížné.
Navíc to povede k dalšímu zrychlení inflace, protože vyšší výdaje podniky budou muset přenášet do koncových cen pro zákazníka.
* Mohou si to vůbec firmy dovolit?
Kolik firem si taková opatření může dovolit, je otázka. Navíc banka řadě z nich kvůli finančním problémům nepůjčí. Nelíbí se nám proto, že vláda není schopná pomoct aspoň určité vybrané skupině podnikatelů. Řešením by v tomto směru určitě byla i diverzifikace dodávek plynu. V současné situaci se s Ruskem vyjednávat prostě nesmí.
* Je ale reálné se od Ruska v tomto směru zcela odpoutat?
Až se uklidní situace, a pokud se politika v Rusku promění k lepšímu, lze čekat, že od něj plyn budeme odebírat i nadále. Nesmíme už ale na něm mít takovou závislost. Z Ruska si dovážíme 99,2 procenta plynu. Musíme zkrátka začít pracovat s variantou, která zajistí plyn, i když se ten ruský stopne. Pokud nastane mír, musí dojít k nějaké optimalizaci. Svou roli bude hrát i ruský plyn, ale takovou závislost, jakou máme dnes, už dopustit nemůžeme.
* Jakou optimalizaci máte na mysli? Dá se vyčíslit?
To bude záležet na ochotě Ruska plyn dodávat, jaké budou politické souvislosti, jaká bude cenová hladina a tak dále. * Hovoří s vámi ohledně situace s plynem zainteresovaná ministerstva?
Musím říct, že jsme byli trochu nervózní, protože konzultace šly pomalu. Před dvěma měsíci jsme ale měli konstruktivní rozhovor s panem premiérem. Tím my mám na mysli nejen Hospodářskou komoru, Svaz průmyslu a další, ale i Agrární komoru. Ta je tam velmi důležitá, na zemědělce totiž drahý plyn opravdu hodně dopadá. Od té doby už zase šla řada věcí pomalu, až teď dva dny zpátky jsme měli na MPO konečně trochu dynamičtější jednání.
* Dělá vláda pro firmy dost?
Vydali jsme prohlášení společně se Svazem průmyslu a dalšími, kde jsme vyjádřili určitou rezervovanost k řadě věcí. Vlády po celé Evropě nyní přirozeně dávají přednost řešení sociálních dopadů. To je logické, ale firmy jsou přece jen zdrojem blahobytu i pro samotné domácnosti. Podařilo se nám protlačit některé změny, jako je snížení poplatku za podporované energie nebo vyplácení kompenzací nepřímých nákladů. Mrzí nás, co se stalo s takzvaným Dočasným krizovým rámcem (opatření, které vydala Evropská unie, pozn. red.), v němž je umožněno porušit obecná pravila jednotného cenového trhu s energiemi a poskytnout vybraným, drahými energiemi nejvíce dotčeným firmám určitou dotaci. MPO si tak původně připravilo okruh asi 4 200 firem, které jsou nejvíce energeticky náročné. Dle informací z MPO těmto firmám má být poskytnut nějaký druh kompenzace právě z dočasného rámce. Výše této podpory měla činit 21 miliard. Prozatím to není schválené vládou, neboť je to údajně příliš vysoká částka. Rozumím tomu, že vláda chce šetřit a nezvyšovat deficit, to je správně. Myslím si ale, že 21 miliard zase není tolik vzhledem k tomu, jak vysoký deficit už máme, pomohlo by to i politicky a současně by to mělo stačit.
* Co si firmy přejí, aby pro ně vláda udělala? Chtěly by například plošné kompenzace nebo zastropování cen?
Plošné kompenzace nepřicházejí v úvahu. Kompenzace pro vybraný okruh firem jsem už zmiňoval. Co se týká zastropování, tak část naší členské základny by si to přála. Já jako ekonom to ale nevidím rád. Jsme malá ekonomika. Když ceny zastropovávají v řadě evropských zemí, tak si nedovedu představit, že by u nás byly ceny výrazně odlišné. To by pak totiž podkopalo naši konkurenceschopnost. Alternativou je daleko více zvýšit dividendu ČEZ. Tam je to ale složité s ohledem také na minoritáře. O dividendě rozhoduje většinový vlastník, takže z právního hlediska by to bylo nejméně napadnutelné. Některým minoritářům by se to nemuselo líbit, ale je to alternativa.
* V této souvislosti se hovoří i o převzetí ČEZ státem.
To je na rozhodnutí státu. Na jedné straně je rozumné nechat si majoritu, na rozdíl od dalších důležitých firem se žádná vláda většiny ČEZ nezbavovala. Jestli teď zbývající část vykupovat zpátky, to je složitá otázka. Státu by to dalo větší možnost reagovat v takových krizových situacích, to je rozhodně pravda.
* Už víme, co by si podniky přály. Co je ale reálné, aby dostaly?
S vládou určitě budeme jednat, ale rychlé jednoduché řešení, které nás přes situaci přenese bez nějakých významnějších dopadů, není. Dokonce i když plyn poteče, tak zkrátka ceny budou strašně vysoké. Když si teď o prázdninách oddechneme, že Rusko plyn stále dodává (a to je stále otevřené), tak to vůbec neznamená, že jsme za krizí. Avšak k tomu, co firmy chtějí. Zaprvé vláda musí podniky lépe informovat. Než nic, bylo by lepší, kdyby vláda oznámila, že v téhle těžké době zkrátka pomáhat nemůže. Zadruhé, znovu připomínám ten Dočasný rámec. Zatřetí taková pomoc zlepší dotčeným firmám postavení u bank. Velmi se také bojím toho, aby nenastala velká mezera mezi cenami energie u nás a v ostatních zemích. Pokud bychom měli mít dlouhodobě nejvyšší ceny elektřiny, je to špatně.
* Kvůli tak vysokému nárůstu cen energií firmy šetřit musejí. Hrozí propouštění?
Ano, rostoucí ceny energií a plynu nezaměstnanost mohou zvýšit. Řada firem, kterých se krize tolik nedotýká, vám řekne, že se tím zlepší situace na pracovním trhu. Že se lidé budou více snažit najít si práci. Dopad na veřejné finance ale bude negativní, protože bude potřeba sociálních dávek v nezaměstnanosti. Jedna pětina našich respondentů nám dokonce řekla, že úplná odstávka zemního plynu by je donutila ukončit podnikání. To samozřejmě povede k propouštění ihned. Ve funkční ekonomice ale jedni propouštějí a druzí nabírají. Takže by to neměl být ve výsledku problém.
* Podniky stále trápí nedostatek kvalifikovaných dělníků zejména v oblasti výroby. Je možné, že by propouštěly v administrativních pozicích?
Nevím úplně, jak to strukturálně je. Jsou ale firmy, které mají opravdu důležitou administrativu na rozdíl od státu, kde ten úřednický aparát je někdy přebujelý. Většina firem během covidu už svou administrativu snížila, musely. Nemyslím si tedy, že by mělo dojít k nějakému velkému propouštění v těchto oborech.
* Jak řešit nedostatek zaměstnanců s žádanou kvalifikací?
Krátkodobě voláme po tom, aby dotčené resorty umožnily příchod zaměstnanců také z jiných zemí než z Ukrajiny. O těch zemích se ví, že nepředstavují žádné riziko terorismu ani nejsou hrozbou pro strategickou bezpečnost země. Může jít o Mongolsko, Filipíny nebo i nějaké balkánské země. Měli bychom tedy v tomto být daleko pružnější a otevřenější.
* Jednáte o tom? Co tomu brání?
Jednání zatím stále probíhají, ale vím, že ministerstvo financí nechce uvolnit prostředky na lidi na ministerstvu vnitra, kteří by toto mohli řešit. A tím se zase střílíme do nohy, protože podvazujeme ekonomiku a ministerstvo financí přichází o budoucí příjmy. Krátkodobě tedy problém mohou vyřešit cizinci, střednědobě a dlouhodobě je to především vzdělávací systém.
* Pociťují podniky tlak na růst mezd?
Odboráři při této inflaci rozhodně budou tlačit na růst mezd, tomu se nelze vyhnout. Právě na ten tlak se podniky připravit musí. Pokud budou odboráři příliš tlačit na mzdy, tak se do kritické situace dostane mnohem více firem než jen kvůli energetické krizi. Toto je nutné, aby si odboráři uvědomili.
* V rámci šetření firmy omezují investice. Jaké to bude mít dopady na ekonomiku?
Je to špatné, a v téhle situaci pochopitelné. Ekonomice to samozřejmě neprospívá. Záleží také hodně na státu. Jednotlivá ministerstva stále zdůrazňují, že stát chce investovat do vzdělání, podpory infrastruktury i do moderních technologií. Sám trh si podle mě vynutí investice do energeticky úsporných inovací nebo tam, kde firmy mohou přecházet například na fotovoltaiku a v případě bohatých firem dočasně z plynu na elektřinu. Jde tedy o investice do technologií, které jsou substitucí strategicky ohrožených zdrojů.
* Investice firem podvazuje i cena peněz, které zdražuje centrální banka. Máte v tomto směru kladná očekávání od nové rady ČNB?
Rozumím, že banka musí reagovat na nynější inflaci. Jen nevím, jestli si zbytečně velkým skokem na podzim nevytvořila situaci, kdy bude muset zvyšovat už tak vysoké sazby. Nejsem si jistý, jestli platí to, co jsem se dočetl, že kdyby ČNB sazby nezvýšila, byla by tady inflace ve výši 27 procent. Dvacet let jsem se zabýval ekonometrickým a matematickým modelováním, takže vím, jak ošidné je tato čísla říkat. Nesouhlasím však s Alešem Michlem, že by se sazby neměly zvyšovat vůbec. Očekávám ale, že budeme procházet složitou situací, kdy sazby zůstanou, nebo je ČNB ještě zvýší. Vláda se bude snažit udržet veřejné finance pod kontrolou, ale k tomu nebude mít moc velký prostor. Musíme jen doufat, že nedojde k opakování toho, co nás do téhle situace dostalo.
* Co máte na mysli?
Situaci, kdy ČNB ve druhé polovině roku 2021 začala prudce zvyšovat sazby. Předcházející vláda zemi zadlužila z populistických důvodů před volbami. To je to nejhorší, když jde fiskální politika proti měnové, kterou řídí centrální banka. To už se nesmí opakovat.
* Firmy by asi byly rády, kdyby banka sazby snížila.
Hodně se opíráme o naše průzkumy a zatím se nám v nich neprojevuje, že by úroky byly pro firmy zásadní. Nejvíce podniky trápí inflace, pak ceny energií a nedostatek lidí. Někdy zmiňují i administrativu. Teprve až pak, případně dohromady s administrativou, zmiňují přístup k financování. To se může velmi rychle změnit v okamžiku, kdy by nebyl plyn a nastal by scénář, o kterém jsme se bavili. V takovém případě je i otázka, jestli vůbec banky budou ochotny takovým firmám půjčovat, i kdyby byly úroky velmi nízké.
* Jaký je váš názor na diskutovanou sektorovou daň?
Sektorová daň za mě není dobrý nápad, je to nerovné zacházení ze strany státu. Místo toho bych šel cestou zmíněných dividend. Samozřejmě co se týká členské základny, tak tam by si ji nemalá část přála.